www.alby.estranky.cz

1. Základní definice RT     

Je to jedna z nejúčinnějších metod alternativní medicíny, která využívá skutečnosti, že všechny orgány nebo části těla mají svoje reflexní místo (reflexní plošku) na chodidle. Existují ještě jiné reflexní displeje kromě chodidel, například ruce (Janča RT str.153,154, Janča AM str.50), uši (Janča AM str.68), předloktí (Janča RT str.173), podkolení, oči (Janča AM str. 87) atd., ale ty už z různých důvodů nejsou tak výhodné. Pro některé případy však můžou posloužit lépe než chodidla. Například na rukou, když nemáme možnost se zout nebo pro starší lidi, kteří se těžce dostávají k chodidlům, na uších pro možnost trvalé stimulace zaváděnými jehlami (Janča AM str.232) atd.

Ve skutečnosti kůže, která je největším orgánem lidského těla, zabezpečuje komunikaci mezi vnitřním a vnějším světem. Toho využívají všechny reflexologické techniky.

V Jančově škole, které se cítíme být žáky, jsou využívány ty nejlepší postupy z různých škol reflexologie nohou, ale i dalších, ne přímo reflexních metod, například akupresury, shiatsu, akupunktury, atd.

Například dnes už neodmyslitelně k naší technologii patří přímé uvolnění krční páteře (Učebnice RT str. 37 – 51).

1.1. Některé další skutečnosti o RT     

Obrázek: Reflexní ploška sleziny

( z Učebnice str. 216 a 217)

Komunikace prostřednictvím kůže (reflexních plošek) je skutečně reflexní, protože reflexní ploška okamžitě reaguje na dysfunkci orgánu nebo části těla svou zvýšenou citlivostí (bolestí při zmáčknutí). Například po štípnutí komárem je na dotyk okamžitě bolestivá ploška sleziny(viz. obrázek sleziny), která je hlavním orgánem lymfatického systému. Podobně i opačně, když zmizí dysfunkce z orgánu,ztratí se během několika sekund i bolest z příslušné reflexní plošky.

Například zjistíme velmi silnou bolest v reflexní plošce ledvin (Učebnice str.150,151, Reflexní diagnostika a katalog RP str.65). Ledviny jsou velmi citlivé na kvalitu vztahů z nejbližšími lidmi. Jakmile jsou tyto vztahy narušeny potlačováním vzniklých emocí, neproudí ledvinami dostatek životní energie, co při dlouhodobém trvání přináší poškození tkání. Jako kdyby jsme do rádia pouštěli místo 220 pouze 100 V. Po určitém čase by to poškodilo součástky. Naštěstí nemusí vždycky silně bolestivá ploška ledvin znamenat poškození tkání v ledvinách. Někdy úplně stačí například uvolnit solár plexus (Učebnice str. 208 – 210, Reflexní diagnostika a katalog RP str.104), případně někomu odpustit, nebo se s něčím smířit a ledviny okamžitě přestanou prosit o pomoc skrze reflexní plošky. Bolest z nich jakoby zázrakem zmizí. U dětí jako příčina dysfunkce ledvin bývá nadměrné používání bílého cukru a sladkostí, které paradoxně překyselují vnitřek. A ledviny jakožto orgán, který se stará o udržování rovnováhy kyselin a zásad (na úrovni pH 7.4) je velmi přetěžován. Dětem stačí vysvětlit jak si ubližují, oni to pak dál vysvětli i babičkám a do týdne se ledviny můžou vzpamatovat. Dysfunkci ledvin také zapřičiňuje nedostatečný pitný režim.

1.2. Vysvětlení reflexologického jevu     

Názorů na to jak funguje reflexní terapie je hodně. Některé říkají, že orgány jsou s reflexními ploškami propojeny prostřednictvím meridiánů (Inge Dougans obr. 05, 07), nebo přes nervy. Některé to vysvětlují tak, že se v reflexních ploškách shromažďují toxiny z nemocných orgánů a mačkáním se vypudí z těla ven, atd.

Není naším posláním zkoumat názory jak funguje reflexka. Spíše se vidíme v roli uživatelů. Podobně jako pokaždé když usedáme do auta, netrápíme se zázrakem spalovacího motoru. Kdybychom o tom intenzivně přemítali, nemohli bychom se dobře soustředit na jízdu a hrozil by karambol.

Podle nás jsou reflexní plošky membrány (něco jako mikrofony), podrážděním kterých jsou vysílané resonance do příslušných orgánů, nebo částí těla.

Na jakém principu to funguje je však celkem vedlejší. Důležité je, že to funguje! Je však jeden případ, ve kterém RT nefunguje a to ten, když na ní zapomeneme!

1.3. Filozofické základy RT     

Přesto se ještě budeme snažit vyjevit svoje filozofická východiska, aby si lidé nevysvětlovali špatně některá tvrzení. Svět chápeme jako celek, který stvořitel zařídil tak dokonale, že dokáže fungovat úplně sám, a nemusel by na jeho chod vůbec dohlížet. Hlavně dvě vlastnosti tuto schopnost výborně vystihují:

1. každá, i ta nejmenší částečka Vesmíru ví všechno podstatné o celku
2. každá, i ta nejmenší částečka Vesmíru dokáže ovlivnit celek a je pro něj nepostrádatelná

Dá se mluvit o jakési samodiagnostické a samostimulační schopnosti Vesmíru. A lidská bytost jakožto jeho produkt pracuje na stejných principech. Když se smíříme s tím, že nejmenší částečka člověka je buňka, potom každá ví o celém těle všechno a taky jej dokáže ovlivňovat. Je zajímavé, že s vývojem člověka vytvářely spolky příbuzné buňky, které měli nejlepší informace o určitých orgánech nebo částech těla. Všechny tyto spolky spolu vytvářejí více nebo méně dokonalý reflexní obraz člověka. Říkáme jim reflexní zóny, nebo displeje.

2. Orientace na chodidlech     

2.1. Zrcadlení těla do chodidel     

Zapojením větší představivosti zjistíme, že některé reflexní oblasti jsou člověku velmi podobné. Například chodidla. Tento fakt skytá jednoduchý a lehce pochopitelný způsob orientace na chodidlech (Učebnice str.21,22, Reflexní diagnostika a katalog RP str.12). Nejdůležitější aspekt přitom je, že když se koukáme na své chodidla před sebou jako kdybychom se koukali do zrcadla:

• nártní strany představují přední stranu těla, šlapky chodidel, které nevidíme představuji záda,
• pravá strana těla se zrcadlí na pravém chodidle, levá strana těla na levém chodidle,
• vnější strany chodidel představuji vnější okraje těla,
• vnitřní strany představuji středové orgány a části těla,
• palce a prsty jsou krk a hlava,
• nárty jsou hrudník a břicho,
• paty představuji pánev, atd.

Například: cítíme-li vyzařování bolesti v pravém boku ze předu, hledáme toto místo na pravém chodidle z jeho nártní strany zhruba v odpovídajících proporcích. Upřesnění místa na ošetření nám prozradí zlaté pravidlo reflexní terapie: kde to nejvíc bolí, tam mačkat případně při ostré bolesti hladit.

2.2. Orientace pomocí anatomické stavby chodidel     

Jsou ještě jiné, dokonalejší systémy, k tomu, abychom se lépe zorientovali na chodidlech. Je to hlavně systém podélních zón (podle Dr. Fitzgeralda Učebnice str.21, Reflexní diagnostika a katalog RP str.13), které vedou v proporčních vzdálenostech od sebe přes celé tělo (od hlavy přes všechny končetiny až po konce prstů na rukou a na nohách). Nejblíže je snad srovnávání těchto zón s meridiány (dráhami) akupunktury. Pro diagnostické účely není dostatečně přesný, ale při léčení je velmi užitečný (bližší vysvětlení v kapitole: Strategie léčení).

V roce 1970 k podélním zónám přidala paní Marquardtová tři horizontální linie, které vyznačují na lidském těle tři horizontální zóny (Učebnice str.21, Reflexní diagnostika a katalog RP str.13,14). Tyto zóny spolu představují jednoduchou anatomicky-topografickou pomůcku, bez které by se daly jednotlivé reflexní plošky popisovat jen velmi obtížně (bližší informace naleznete v našich knihách a knihách pana Janči).

Na kurzech se velmi důkladně učíme určovat tyto zóny. Vážně, vezměte si fix a pokuste se o to také. Hledání a zapamatování reflexních plošek bude pak mnohem snadnější.

2.2.1. Ramenní pás     

Na těle je reprezentován obecní rovinou, procházející středy ramenních kloubů, klíčními kostmi a spojením 7. obratle krční páteře s 1. hrudním.

Na chodidlech je reprezentována spojnicí středů hlavních kloubů palců a všech prstů. Namalovat ji lze v celém prostoru hlavních kloubů. Z nártní strany se linie najde lehce, protože stačí sklonit prsty dolů a hlavní klouby doslova začnou svítit. Těžší je to už na šlapce, kde je mohutní svalovina, více než na oči se musíme spoléhat na hmat, mimochodem, mnohem spolehlivější smysl. V každém případě na vrcholky kloubů dáme fixou tečky, které v závěru propojíme v linii.

Nyní už na chodidle dokážeme jasně odlišit hlavu, krk a šíji od hrudníku.

2.2.2. Pas     

Na těle je reprezentován podle některých škol hranou žeber, nebo linii, kde jsme v pase nejužší nebo někdo nejširší.

Na chodidlech je reprezentována spojením nártních kůstek (1, 2, 3) s klínovými kostmi (I.,II.,III.) 4. a 5. nártní kůstky s krychlovou kostí. Malování linie na nártech a šlapkách je už náročnější.

2.2.2.1. Linie pasu na nártu     

Nahmatáme spojení první nártní kůstky s první klínovou kostí a dáme tečku. Druhou tečku dáme na spodním okraji výstupku (spodní okraj páté nártní kůstky) na vnější straně chodidla. Obě tečky pak propojíme elegantním obloučkem, který koresponduje s křivkou ramenního pásu.

2.2.2.2. Linie pasu na šlapce     

Hmatem a fixou sledujeme skloubení první nártní kůstky a první klínové kosti až na šlapku na vnitřní hraně chodidla. Pozor na malinký výstupek na první nártní kůstce, těsně nad kloubem (představuje 11. obratel hrudní páteře), který si s kloubem lehce můžeme splést. Druhou značku dáme pod vnějším výčnělkem 5. nártní kůstky, která je tam skloubena s krychlovou kostí. Pak už jednoduše obloučkem spojíme, podobně jako na nártu, obě místa a dostaneme linii pasu na šlapce.

Nyní už na chodidle umíme odlišit hrudník a horní část břicha od spodní části břicha.

2.2.3. Pánev     

Na těle je reprezentována stydkou kostí, na stranách kyčelními kostmi a na zádech spojení pátého obratle bederní páteře s křížovou kostí.

3. Dělení reflexních oblastí     

V zásadě reflexní oblasti můžeme dělit na VNITŘNÍ a VNĚJŠÍ:

• Vnitřní reflexní zóny jsou všechny orgány.
    Například v tlustém střevě (Učebnice str.184, Reflexní diagnostika a katalog RP str.77) se dají najít místa, které reflexně komunikuji s jinými orgány.
    Jejich funkčnost lze nepřímo dokázat tak, že když ovlivňujeme příslušné části tlustého střeva na reflexních plošce na chodidlech, účinek se projeví v cílovém orgánu (například štítnou žlázu na vzestupném tračníku).
• Vnějšími reflexními zónami je poset celý povrch těla (obr. 3 Reflexní displeje, pokrývající povrch našeho těla.), ale nejznámější jsou na chodidlech a na rukou.

Vůbec představa o promítání se lidského těla jako celku do různých jeho částí připomíná holografický obraz, kterého každá částečka ví o celku všechno podstatné.

4. Původ RT     

O tom, kde a kdy reflexní terapie vznikla je zbytečně debatovat, protože stimulace reflexních zón je velmi přirozená věc. Stačí chodit bos (v přírodě) a dochází k blahodárnému osvěžení všech procesů v těle. Člověk, u kterého je racionalita v rovnováze s duchovností si této skutečnosti určitě všimne. A tak můžeme říct, že reflexní terapii mohl objevit kdokoli, kdykoli a kdekoli. Druhá věc jsou tradice a způsob používání. A také využívání v lékařství. V tom určitě vynikají země jako Starověký Egypt, Vietnam, Thajsko, Tibet,... Jednou byl u mě na reflexní terapii pan režisér SIS a vzrušeně komentoval moji práci: "Přesně tak to dělali v Tibetu !".

Znovu objevovat RT máme možnost i my všichni, jak laici tak i lékaři. Výborné základy pro to nám vytvořil pan Ing. Janča (knížky: Alternativní medicína, Reflexní terapie).

5. Zařazení RT     

RT je možné charakterizovat jako metodu středu. Oproti mačkání, které je velmi hmotní dochází při ní mezi terapeutem a klientem i k interakci energetické. Je velice kontaktní a i nejzarytější skeptik cítí konkrétní bolest a vzápětí na to úlevu v odpovídajících částech těla. Je proto dobře přijímána jak duchovně založenými lidmi, tak i materialisty.

6. Možnosti RT     

RT je metoda, nesoucí pečeť JEDNOTY a komplexnosti, ale přesto můžeme vyzdvihnout dva základní možnosti využití:

• reflexní diagnostika
• reflexní terapie.

6.1. Reflexní diagnostika     

Je velmi spolehlivá a výmluvní, protože v reflexních zónách se promítá okamžitě veškeré dění v člověku. Stačí vědět, kde mají orgány a části těla odpovídající reflexní plošky a během několika minut (15 - 30) můžeme zjistit, kde v něm jsou slabá místa. Samozřejmě, že až tak snadné to není. Jistotu v reflexní diagnostice lze získat pouze dlouhodobým trpělivým učením se a praxí.

Pro představu, asi po vyplnění padesáti formulářů (Učebnice str.117, Reflexní diagnostika a katalog RP str.45) mají žáci pocit, že se orientují na chodidlech a s jistotou mačkají reflexní plošky. To je však ještě to nejlehčí. Mnohem náročnější je interpretace zjištěného a na základě ní dát správné doporučení.

Reflexní diagnostiku potřebujeme pro samotnou reflexní terapii, abychom mohli klientům namalovat na chodidla místa, které si budou mačkat. Ale výsledky stejně tak dobře poslouží pro doporučení vhodného čaje, tinktury, diety, vitamínové kúry. Dokonce je i velmi dobrým výchozím bodem pro psychoterapii. Všechny potíže v těle jsou vlastně zhmotněním neřešených konfliktů v duševní oblasti. Například reakce v ledvinách (Učebnice str.150,151, Reflexní diagnostika a katalog RP str.65,20) napovídá na narušené vztahy s nejbližšími, v játrech (Učebnice str.196, 197, Reflexní diagnostika a katalog RP str.57,20) na potlačený hněv, nebo v plících (Učebnice str.205, 206, Reflexní diagnostika a katalog RP str.75,20) na narušenou komunikaci, atd. K tomu je dobré prostudovat knížky od Rudigera Dahlkeho Nemoc jako cesta, Nemoc jako řeč duše, Nemoc jako symbol, případně jiné zdroje.

Reflexní diagnostice neunikne nic podstatného, proto by ji měli používat všichni, kteří to se svýma klienty myslí poctivě. Alespoň jako doplňkovou diagnostickou metodu. Jedním z příkladů bezradnosti, nebo jinými slovy, hraní se na léčení je léčení alergie. Kdyby alergolog prozkoumal reflexní plošky, vždy by zjistil bolest v reflexní plošce jater (Učebnice str.196, 197). Pak by už stačilo doporučit prostředky na posilnění jejích funkce a opatření, které by zamezily jejich přetěžování a efekt by byl velmi dobrý. Samozřejmostí by bylo mačkání reflexní plošky jater a jiných reagujících plošek.

Dnes, asi po 15 - ti letech praxe, si už s jistotou troufneme říct, že reflexní diagnostika nikdy nelže.

Informace, které pomocí ní získáme mají úplně jinou povahu, nežli diagnóza oficiální medicíny. Můžeme je definovat jako vyjádření kondice orgánů nebo částí těla. Citlivost reflexní plošky se okamžitě zvýši, když je menší tok životní energie orgánem. Nesmíme se nechat znejistit skutečností, že jen málokdy korespondují zjištěné reakce s projevy nemoci. Například klient hlásí velkou bolest v pravé kyčli a diagnostika naproti tomu ukázala na dysfunkci jater a hlavně žlučníku (Učebnice str.199,200,201, Reflexní diagnostika a katalog RP str.64). I když je to těžko pochopitelné a zdá se to nelogické, ale léčit se bude muset žlučník (meridián žlučníku prochází kyčlí) a ne pouze kyčle.

6.2. Reflexní terapie     

Je organizované působení na reflexní plošky. Obvykle trvá od 5 - ti do 45 - ti minut. Působení na reflexní plošky má určitou koncepci a cíl ( blíže popsané v kapitole Strategie léčení). Avšak mělo by vždy obsahovat tyto základní momenty (na kurzech jim říkáme choreografie léčení):

• sendvičový hmat - seznámení se s chodidly (Učebnice str.55)
• uvolnění hlavního kloubu pravého palce a ostatních - nepřímé uvolnění krční páteře a ramenních pásů (Učebnice str.45, 46)
• samotné cílevědomé působení na reflexní plošky
• promačkání C – bodu (Učebnice str.257, 258) a Br. – bodu (Učebnice str.260,261, Reflexní diagnostika a katalog RP str.100,102) - celková harmonizace prostřednictvím univerzálních bodů
• odlymfování chodidel - odvedení reflexní terapií uvolněných zplodin
• vyrovnávací hmaty - podobá se konejšení potrápených chodidel.

7. Základní informace pro práci     

7.1. O hmatu     

Je to vůbec to základní co potřebujeme vědět, aby reflexní terapie měla účinek. Nejdůležitějším prostředkem který v hmatu použijeme je palec. V některých případech nastoupí i prsty, dlaně, dokonce v jiných školách RT i lokty, klouby na rukou a jiné části těla. Palec však má úžasnou manévrovací schopnost a jedno místo dokáže zmáčknout bez velkého úsilí z různých směrů (téměř o 360 o). Vyznačuje se velkou citlivostí ale i sílou a razancí. Samozřejmostí je ostříhaný nehet (Janča RT str. 35).

7.1.2. Rozlišení hmatu     

1. stimulační - asi 1,5 - 2 vteřinové "láskavovlezlé" rytmické mačkání - na reflexních ploškách, které potřebují povzbudit tj. u orgánů, které jsou těžce pracující (játra Učebnice str.196, 197), nebo zanesené. Také v případech, kdy potíže orgánů přešli do stavu chronicity. To se na reflexních ploškách projevuje tupou, i když někdy až nesnesitelnou bolestí.
   používá se při diagnostikování plošek. POZOR! Jakmile ale zjistíme v plošce silnou ostrou bolest, dál ve stimulačním mačkání nepokračujeme.
2. tlumivý (utišující):
   
   • hlazení - v orgánu, kterého reflexní ploška velmi a ostře bolí, je pravděpodobně akumulována zánětlivá energie (člověk může mít dojem že ho do toho místa píchají špendlíkem, a při tom jsme použili pouze bříško palce). Hlazením se tato přebytečná energie odvede.
   • sedativní hmat - velmi bolestivá ploška se silně zmáčkne a drží se zmáčknuta stálým tlakem až do doby, kdy bolest v plošce nezmizí, nebo přestane být nepříjemnou. Trvá to maximálně 40 vteřin. Tomuto druhu hmatu se vyhneme když zjistíme ostrou bolest v reflexní plošce žlučníku – hrozí záchvat (Učebnice str.199,200,201), ledvin – hrozí kolika (Učebnice str.150,151), slepého střeva – hrozí perforace (Učebnice str.178, 179, 180).

7.2. Reflexní terapií neubplížíme pokud dodržíme..     

Co je líné nebo bez energie povzbuzovat a co je nervózní a podrážděné uklidňovat.

• nikdy se nesnažíme léčit člověka, který nás o to nepožádal. Mohli bychom se totiž lehce dožít nepříjemností. Ona totiž reflexní terapie startuje léčebné procesy v organizmu, což je někdy doprovázeno krizí (přechodně zhoršeným zdravotním stavem). A na tuto skutečnost musí být každý klient předem upozorněn. Samozřejmě, že je třeba nabízet pomoc, ale nikdy nenaléhat. I u vlastních dětí je třeba začínat trpělivě a něžně, spíše hlazením, abychom jim reflexku na celý život nezprotivili.
• nikdy nemačkáme abnormality a nemocné tkáně (plísně, ekzémy, křečové žíly, a pod.). Nezáleží ani tak na druhu poškození, jako na místě kde se to poškození na chodidle nachází. Vypovídá to o potížích v příslušné části těla. Na pomoc jim přicházíme masáží okolních tkání.
• u těhotných se vyhýbáme mačkání pohlavní sféry (oblast paty), naopak látkovou výměnu a páteř mačkat je velice žádoucí.

8. Některé doplňující informace     

8.1. Alternativní medicína     

Zavedený název pro způsoby léčby, které nepoužívá dnešní oficiální medicína. Její nejúčinnější metody jsou: reflexní terapie, bylinné čaje, bylinné tinktury, muzikoterapie, akupunktura, akupresura, psychotronika, aromaterapie, koloroterapie, atd.

8.2. Uvolnění krční páteře     

Postup je popsán v Učebnici reflexní terapie od strany 37 do 51.

Aktuální informace ze setkání přátel reflexní terapie v Koutech nad Desnou 8.- 10. září 2000 (organizuje p. Hrdlička), je o tom jakou velkou váhu dává p. Janča přímému uvolnění krční páteře. Dokonce se ohradil proti tomu, když se někdo prohlašuje za jeho žáka a nedělá uvolnění krční páteře. Je to prostě pro léčení většiny potíží nezbytná věc.

8.3. Reflexní displej     

Místo na těle, do kterého se promítá celý člověk (obr. 3 Reflexní displeje, pokrývající povrch našeho těla.) . Celé tělo je poseto displeji a my ten správný volíme podle jeho schopnosti ovlivňovat potřebnou část těla. Na každém displeji hledáme konkrétní místa podle proporcí a citlivostí.

8.4. Reflexní ploška     

Je místo na chodidle (nebo v rámci jiného reflexního displeje), které mačkáme nebo hladíme. Je to konkrétní část chodidla, schopna účinně ovlivňovat určitý organ nebo část těla. Její poloha je přesně definována vzhledem ke kostře chodidla.

8.5. Láskavovlezlé mačkání     

Je to možná nejdůležitější prvek v metodě. Správný hmat vyžaduje plně soustředěnou mysl (podle vesmírného zákona: Kam směruje pozornost, tam směruje energie), aby jeho průběh vyvolal uvolňující procesy ve tkáních. Začátečníci, kteří ještě nemají svou mysl dobře pod kontrolou a nechávají se myšlenkami rozptylovat (například si myslí co bude k obědu, nebo jak byl ráno krásný sex s manželkou), rozptýlí se i jejich energie, což podstatně sníží účinnost masáží. Svoji rozptýlenost spolehlivě poznáme podle zvyšující se rychlosti stisků.

Představme si, že jeden hmat roztáhneme do delšího časového úseku. Palec se začne jemně dotýkat pokožky, jako když si motýl sedá na kytku. Plynule se zvyšuje jeho přítlak, až dosáhne potřebného maxima (to se musí vycítit kolik), pak jakoby to ponoření vychutnává a mnohem rychlejším tempem tkáně uvolní. Palec se posune o kousek dál (2 mm až 1 cm) a znovu to samé. Grafická představa:

síla přítklaku

Při tomto způsobu masírování téměř nikdy nevznikají modřiny. Fungování tohoto hmatu si lze vysvětlit tím, že místem na které působíme začne lépe protékat životní energie, místo se těší, že je poctěno toliko pozorností a zlepší se v něm krevní oběh. Dochází také k uvolňování zplodin, které křeč vyvolali, nebo se tam dodatečně usadily. Každopádně je třeba na závěr terapie udělat odlymfování (odvedení zplodin). To se provádí velmi jednoduše, a to pravotočivým plíživým pohybem dlaní směrem k reflexnímu srdci (na těle k srdci).

Nesprávný způsob mačkání (náhlé vnikání, rozptýlená pozornost) mají za následek, že tkáň se i stokrát lekne a neuvolní se. Navíc můžou vznikat modřiny.

8.6. Smíření     

Jeden můj známý říkal, že v Čechách lidi také mantrují. K tomu používají hlavně dvě mantry:

• v první fázi života je to: "ach jo, ach jo, ach jo..."
  "Ach jo!" je vlastně fňukáním, které nic neřeší. Uražené a dominantní Ego potřebuje upevnit svojí nadvládu a proto na sebe musí majitele, ale i okolí neustále upozorňovat.
• v druhé fázi se některým lidem podaří dopracovat k: "tak jo, tak jo, tak jo..."
  "Tak jo" vyjadřuje smíření se s věcmi jaké jsou. Proud života člověk dokáže vnímat jedině v režimu Teď a Tady. Nesoustředěná mysl nedokáže vnímat to co právě probíhá naplno, protože její část je ještě přilepena na minulé vjemy a rozebírá je. Smířením ve formě mantry : "tak jo", máme konečně možnost propustit mračna neaktuálních myšlenek, takzvaných starostí. Mantru "tak jo" můžeme stejně dobře využít na smíření se s tím co se už jednou stalo a neodstane se, jako i na zmírnění strachu z příštích událostí. Skutečnosti, vyhlížející hrozivě často splasknou jako balón, když se jim odvážně postavíme mantrou: "tak jo". Nezapomínejme, že pozitivní prohlášení (autosugesce), kterými jsou i mantry se do podvědomí dostávají, když se zopakují nejméně 3x.

8.7. Lymfatický systém     

Můžeme si ho představit jako všudepřítomný systém, který se stará o ekologii v těle. Krev se v perifériích zbavuje škodlivých látek, které nemůžou nadále zůstávat v krevním oběhu. Ty jsou okamžitě nasávány lymfatickými cévkami a odváděny přes lymfatické uzliny do vnitřního lymfatického systému. Tam probíhá jakýsi recyklační proces (slezina) a pouze to co je skutečně nepotřebné a pro organismus škodlivé se vylučovacími cestami (stolicí, močí, potem, slzami, hlenem) dostavá z těla ven. Zbylá čistá voda putuje zpět do krve.

Tělo si dokáže poradit s běžným zatížením toxickými látkami. Je-li však příliš velké toxické zatížení například od špatné stravy (nadměrné množství uzenin, cukru a sladkostí, mléka a mléčných výrobků) nebo stresů, zbavování se jedů vázne a objevuji se otoky (oční víčka, kotníky, břicho, atd ).

V případě, že se otoky objeví, je to vážné upozornění, že je třeba přijmout nezbytná opatření: dieta, změna životního stylu, lymfatické masáže, dodávat zinek a vitamín A.

Organizace léčby     

V současnosti má práce s klienty svůj pevný řád, který se vytvářel postupně léty praxe. V podstatě se dá mluvit o diagnostické a terapeutické hodince.

Diagnostická hodinka: je první setkání s klientem. V jejím úvodu proběhne prozkoumání reflexních plošek podle diagnostického formuláře, jeho vyhodnocení, na základě kterého klient dostane určitá doporučení. Následuje neodmyslitelné uvolnění krční páteře měkkou reponací. Protože se doba vyplnění a vyhodnocení diagnostického formuláře časem zkrátila, vložili jsme do první hodinky i určité nejdůležitější prvky postupů na lůžku.

Terapeutická hodinka: každé další setkání s klientem. Skládá se ze tří částí, přičemž každá trvá asi 15 minut. :

1. reflexní terapie - především zkontrolujeme ty plošky, které při diagnostice nejvíce reagovali. Pokud je najdeme bez bolestí, pochválíme klienta, že ze sebou něco udělal. Bolestivé pomocí vhodné strategie léčení naladíme tak, aby neboleli.
2. uvolnění krční páteře - je to určitě nejúčinnější moment celé léčby, protože se znovu obnoví tok životní energie v těle.
3. postupy na lůžku - jsou silnou procedurou, která dokáže prodloužit i kratší nohu.

Uvolnění krční páteře a postupy na lůžku je třeba vidět na kurzu, protože jsou to složitější procedury. Reflexní terapie má určitý postup:

• sendvičový hmat – seznámení se s chodidly (Učebnice str.55)
• uvolnění kloubu pravého palce, co je vlastně nepřímé uvolnění krční páteře. Zvýší se tím vnímavost všech reflexních plošek (Učebnice str.45,46)
• vlastní promačkání reflexních plošek podle určité strategie. Například využijeme souvislostí z čínského pentagramu (Učebnice str.77). Postupujeme v principu tak, že po promačkání vlivných plošek se znovu vracíme k výchozí a sledujeme, zda se v ní snížila bolest, nebo nikoli. Za úspěch považujeme už snížení na polovinu. Když reflexní ploška bolí dál stejným způsobem, mačkáme další plošky s jiným charakterem vlivu

Využijeme první souvislost o rovnováze jinu a jangu v rámci jednoho prvku a promačkáme žaludek. Vrátíme se k slinivce a vyzkoušíme, zdali poklesla reakce z desítky. Pokud ne použijeme druhou souvislost o matce a dítěti a dobře promačkáme (nebo chvíli hladíme; pro vhodný hmat se musíme rozhodnout podle povahy bolesti v reflexních ploškách) srdce a tenké střevo. Zpátky k slinivce. Ani teď není reakce v ní výrazně menší. Použijeme třetí souvislost o destrukčním vlivu ob okýnko a vhodným způsobem působíme na játra a žlučník. Pro tentokrát slinivka úplně přestala bolet. Ale zjišťujeme, že ploška jater ještě stále bolí dál. Celý popsaný postup teď absolvuji kvůli snížení reakce v játrech. A tak dále.

• Promačkáme univerzální plošky C – bod (Učebnice str. 225, 258) a Br – bod (Učebnice str.260,261)
• Odlymfujeme chodidlo – promačkáním horního lymfatického systému (blány mezi prsty) a spodního lymfatického systému (vnitřní a vnější strana pat)
• Vyrovnávací hmaty – odlehčení chodidla specielním hlazením a přikládáním rukou

O tom, zda se návštěva klienta bude opakovat rozhoduje on sám na základě vlastních pocitů. Cítí-li zlepšení, nebo, že se něco hnulo z místa, sám požádá o zopakování návštěvy. Návštěvy se opakují po dvou týdnech až do měsíce a půl. Pro běžné potíže (bolesti hlavy, bolesti zad, zažívací problémy, a pod.) je potřebných tři až pět návštěv. U degenerativních nemocí je působení dlouhodobější.

Nejdůležitější souvislosti v čínském pentagramu (Učebnice str.77)     

1. Rovnováha jinu a jangu uvnitř každého prvku. Aby byl každý prvek plnohodnotnou součástí řetězce všech pěti, musí v něm být rovnováha protikladných energií. Jejich nositeli jsou u každého prvku orgány jinového a jangového charakteru (mínus a plus). Dobrou pomůckou na uvědomění si který organ je jin (žena) a který jang (muž), je fakt, že žena je mnohem činorodější, než chlap, který raději pracuje nárazově a mezi tím potřebuje hodně odpočívat. Například u prvku ohně neustále pracuje srdce a nárazově tenké střevo. Velmi lehce pak lze rovnováhu narušit například špatnou životosprávou když se jí jenom jednou za den; od rána do večera. Srdci se pak nedostává energie v dostatečném množství. U prvku Země je jin slinivka, slezina, a jang žaludek. U prvku Kovu jsou jin plíce a jang tlusté střevo. U prvku Voda jsou jin ledviny a jang močový měchýř. U prvku Dřevo jsou jin játra a jang žlučník. Vztahy uvnitř prvků si můžeme představovat i jako partnerské, že jsou to manželé, rodiče. Rodině se daří, když partneři vzájemně nebojují ale spolupracují.
   
   
2. Každý předcházející prvek je následujícímu, po směru hodinových ručiček matkou a následující předcházejícímu po směru hodinových ručiček dítětem. Nebo jinak; rodiče živí děti. Když jsou manželé v harmonií, dobře se daří jejich dětem. V otázkách zdraví to znamená například u prvku dřeva, když se hádají přetíženy játra s tvrdohlavým žlučníkem velmi to škodí „dětem“ srdci a tenkému střevu. Játra nejsou schopny aktivovat kovy života (hořčík, zinek), vitamíny, hormony potřebné pro činnost srdce a žlučník nedodává dostatek kvalitní žluče do dvanácterníku.
   
   
3. Škodlivý, destruktivní, podmaňující vliv problémového prvku na ob prvek po směru hodinových ručiček. Tento vliv si můžeme přirovnat k sousedskému soužití. Věčně bojující manželé znepříjemňují život i svým sousedům. Naopak souhra v jejích vztahu může příznivě ovlivňovat i okolí. Například již vzpomenuty játra se žlučníkem svými neustálými hádkami otravují život „sousedům“ slinivce-slezině a žaludku z prvku země.